Přírodní litina, tedy čistý železný odlitek bez umělých povrchových vrstev, zažívá v kuchyni velkou renesanci a není to jen kvůli přehnaným obavám z nepřilnavých povrchů, které výrobci litiny rádi přiživují. Přírodní litinové nádobí nabízí opravdové výhody a umocňuje chuťové zážitky. Jak ho ale umývat, když hrozí rezivěním?
Holé železo připaluje jídlo tak, jako kdyby snad nemělo být ani nic horšího. Proto na holém železe nikdo nepeče a nesmaží. Zní to jako hloupost, když jste si zrovna pánev z holé přírodní litiny koupili a čtete tento článek? Je to tím, že nepřilnavý povrch si na přírodní litině tvoříte sami a čím déle a lépe to děláte, tím lepší pánev.
Jedlý tuk při vysoké teplotě uhelnatí a ochotně a pevně se spojuje se železným povrchem nádobí. Tenký černý film, který nádobí při tomto procesu pokryje, efektivně brání přichycení jídla. Proto se také často říká, že se litinové nádobí nesmí odmašťovat nebo drhnout, aby se zuhelnatělý povrch neporušil.
Je to pravda? Je i není.
I když tento vámi vytvořený nepřilnavý povrch vydrží skutečně hodně, tedy i zředěný jar a drátěnku, dnes si řekneme něco o tom, jak své litinové nádobí myjí a čistí opravdoví entuziasti z oboru a jak rozhodně neuděláte chybu ani u sebe doma.
Tak, právě jste z rozpálené pánve vzali poslední perfektně šťavnatý steak, ale zůstala spousta zpěněného oleje, zbytky koření a něco z toho je k pánvi i pěkně přichycené.
Dokud je pánev a hlavně olej na ní horký, odlejte ho stranou. Pokud ho necháte ztuhnout, bude umývání o dost horší práce. Nezapomeňte, že takový olej nejlépe ze všeho patří do ekodvora a nelijte ho do toalety!
Zbytek připálené mastnoty utřete papírovou utěrkou.
Na horkou pánev pusťte horkou vodu. Horkou! Studená by vážně nedělala pánvičce dobře.
Na pánvi toho zbývá ještě poměrně dost na umytí, ale praví milovníci přírodní litiny nikdy nesáhnou po kupovaném odmašťovači. Místo toho použijí hrubou kuchyňskou sůl.
Houbičkou, hadříkem na nádobí, nebo drátěnkou s oblými kroužky se můžeme pustit do drhnutí. Sůl lehce namočíme, až vytvoří kašičku, a zbytky připálených jídel půjdou dolů poměrně snadno. Po solné kůře opět umyjeme horkou vodou.
Pánev zbavená čerstvého mastného filmu je poměrně zranitelná a vlhkost v kombinaci s kyslíkem se může na některých místech do železa zakousnout ve formě rzi. S pomocí jedlého oleje na papírové utěrce celý vnitřní i vnější povrch promastíme. Stačí jen tolik, aby nádobí získalo matný voskový lesk.
Ať si bloger říká co chce, nejdůležitější je samozřejmě návod od výrobce. Pokud jar nebo drátěnku zakazuje, neměli byste v případě nespokojenosti zkoušet pánvičku reklamovat, když jste jeho návod nedodrželi.
Když ale víte, co děláte, snese toho litina poměrně dost, je to přecejen robustní a tvrdý materiál, který snese i hodně hrubé zacházení a ani případný škrábanec mu nic neubere na funkčnosti a kráse. Zčernalá vrstvička na povrchu je ale pro její životnost a kvalitu smažení velmi důležitá, takže se určitě dobře naučte, jak ji udržovat neporušenou.
ssss
Žádné komentáře:
Okomentovat